Studený vrch u České Kamenice

Studený vrch - Studenec - Kaltenberg

   Studenec - Kaltenberg, Studený vrch, dosahující výšky 736,5 m n.m., je výrazný, ze všech stran zdaleka viditelný rozložitý čedičový vrch o široké základně. Leží asi 4 km severovýchodně od České Kamenice mezi osadami Studený a Líska. Je nejzápadnější dominantou Lužických hor. Údajně je pojmenován podle pramene neobvykle chladnévody (asi okolo 1,25 st. C), vyvěrající na     severovýchodním     svahu.

Vrchol Studence s suťovými poli
fotografie pořízena roku 1956

Studený potok protéká hlubokým skalnatým údolím mezi Studeným vrchem a Bukovinou přes osadu Studený a vlévá se do Chřibské Kamenice. Jižní a jihovýchodní úbočí zčásti pokrývají poměrně rozlehlá suťová pole. Izolované ostrůvky sutě jsou i na východním a severním svahu. Kopec pokrývaly již v 19. století lesy s mohutnými stromy, z nichž byla nejznámější Knížecí jedle "Fürstentanne", rostoucí na severovýchodním svahu hory. Z kroniky rynartického kronikáře Ernsta Vatera se dozvídáme: "V roce 1812 se "Fürstentanne" zlomil vršek. Bylo z něj 3 ? sáhů to je 5 ? plnometrů dřeva. Ze zlomu vyrazily 3 nové vršky, které opět zlomila vichřice roku 1833. Knížecí jedle začala hnít a padla 27. 8. 1858. Měla být 380-385 let stará. V 80 cm nad zemí měla průměr 2,5 m, obvod 8 m. Roku 1858 byla vysoká 56 m. Odhadem byla v roce 1812 vysoká 60 m. Nadělalo se z ní 51,7 plnometrů dřeva - trámů 9,5 m za 284 zl., 24 kr. Další silná jedle na vrcholu byla poražena 13. 11. 1888, měla obvod kmene 4,75 m".
   Prales na jižním svahu byl chráněn již od roku 1906. V roce 1965 byla zřízena rozsáhlá přírodní rezervace "Studený vrch" na celém vrchoovém kulželu hory. Předmětem ochrany jsou původní listnaté a smíšené lesní porosty, charakteristické pro Lužické hory. Jejich druhová skladba nebyla člověkem výrazněji ovlivněna. V bylinném podrostu se na severních svazích vyskytují kapraďorosty, na jižních roste například bažanka vytrvalá, kyčelnice devítilistá i cibulkonosná, měsíčnice vytrvalá a náprstníky. Hojná je netýkavka a mařinka vonná, vzácněji tu můžeme najít samorostlík klasnatý nebo lilii zlatohlávek. Zjara zde rozkvétají lýkovce.

Digitalis purpurea - náprstník červený


   Jsou zde pozoruhodné nálezy některých druhů měkkýšů, hmyzu a pavouků, které se obvykle vyskytují ve vyšších nadmořských výškách. Proto jsou na Studeném vrchu neobvyklé. Rezervace představuje mimořádně cenný komplex přírodě blízkých lesních porostů a společenstev v suťovém bezlesí s výskytem řady vzácných druhů mechorostů a bezobratlých. Často jde o tzv. glaciální relikty, to je druhy, které ve specifickém prostředí sutí přežily od poslední doby ledové a jejichž výskyt je dnes omezen na území severní Evropy a Alp. Vrcholek se suťovými poli pokrývá řídká vzrostlá bučina, v nižších polohách s javorem klenem, který má velmi cenné dřevo, využitelné a vyhledávané zejména       v       nábytkářství, 

Lunaria rediviva - měsíčnice vytrvalá

v řezbářství i soustružnictví. Zbytky nástrojů ze dřeva tohoto druhu javoru byly nalezeny již v kolových stavbách z doby kamenné. Na vlhčích místech roste též jasan, vzácněji jilm a javor mléč.
   Na Studenci a v jeho okolí   žijí kamzíci uměle vysazení na počátku 20. století. Byli přivezeni před sto lety z Alp a zdejším podmínkám se velmi dobře přizpůsobili. Dnes je můžeme potkat nejenom na řadě dalších kopců Lužických hor, ale i těsné blízkosti lidských obydlí v této lokalitě. V kronice Ernsta Vatera je uváděno, že "v roce 1759 byli na Kaltenbergu spatřeni vlci". Studený vrch je jedna z biologicky nejcennějších lokalit Lužických hor.
Kamzík