Vernisáž výstavy věnované historii sklárny v Chřibské

Vernisáž výstavy věnované historii sklárny v Chřibské

    Vernisáž výstavy věnované historii sklárny v Chřibské připomněla všem účastníkům zašlou slávu a mimořádný um místních sklářů. Někteří z nich byli osobně přítomni a pro ostatní to byl zvláštní a dojemný okamžik. Funkční sklárna existující již roku 1414 přežila veškeré trampoty, všechna období nízké prosperity, dokonce i krátká období, kdy byla výroba na krátkou dobu pozastavena. Přežila válečné útrapy třicetileté války, během níž švédská vojska pronikla do Chřibské, loupila a plenila zde. Chřibská je od roku 1670 označována jako středisko severočeského obchodu se sklem. Vedení sklárny je dokonce spojeno s rodinami významných osobností žijících v Chřibské - Tadease Haenkeho v osobě pradědečka Eliase Haenkeho, který byl huťmistrem, a rodiny Ch. W. Glucka, jehož matka byla kmotrou dcery Ch. Palmeho, který huť vedl.

    Sklárna prošla útrapami sedmileté války, vydržela blokování obchodu českým sklem za napoleonských válek, přečkala i hospodářské krize a oba celosvětové válečné konflikty. Již 20. 8. 1945 byla opět v provozu a v září téhož roku se exportovaly první poválečné zásilky do USA. Přežila i odchod německy hovořících mistrů sklářů a původního obyvatelstva. V Horní Chřibské byla založena sklářská škola s internátem, kam přicházeli učni z celé republiky. Na sklonku 50. let byla vyvinuta výtvarníkem a pozdějším ředitelem sklárny J. Hospodkou převratná novinka - hutní sklo. Byly to zlaté časy sklárny z Chřibské. Sklářům dávala příležitost práce a obživy a ti tvořili překrásné výrobky, které Československo s úspěchem exportovalo do světa. Sklárna však nepřežila českou privatizaci a nástup novodobého kapitalismu. Smutné!

    V srpnu 2007 sklářské pece vyhasly a mnoho místních obyvatel nadobro přišlo o zdroj obživy a o práci, kterou mistrně ovládalo. Budova sklárny sice na první pohled budí dojem, že by se možná dala výrobu zahájit, ale mnohým je zcela jasné, že k tomu již patrně nikdy nedojde. Obdiv k umu sklářů a k jejich práci, nostalgie, smutek, ale i zlost, to jsou pocity, které návštěvník výstavy pociťuje při pohledu na fotografie, vzorníky, ale i výrobky. Vše s mimořádnou pečlivostí a znalostí místních poměrů uspořádal a připravil bývalý starosta města Chřibské pan Josef Navrátil. Patriot a obdivuhodný milovník místa, kde žije, svojí láskou k těmto místům napomohl k proměně města v malebné městečko, ve kterém se v letních měsících díky působení sdružení Tadeáše Haenkeho koná velké množství kulturních událostí na vysoké úrovni. Stál v čele vedení města Chřibská a přinesl městu a jeho obyvatelstvu velké množství pozitivního. Město Chřibská a jeho obyvatelé však mají mimořádné štěstí? nové vedení města je dobrou volbou lidí, kteří dál aktivně pokračují v započatém rozvoji. Byla jsem vernisáži osobně přítomna a s úžasem událost sledovala, s úctou tiše záviděla "Chřibčákům" vedení města zastoupené starostou Janem Macháčem, který se zájmem osobně otevírá výstavu a podílí se na pořádání dalších událostí nad rámec svých běžných povinností. Pokračuje v díle, které započalo předcházející vedení. V našich končinách věc dost neobvyklá….

    Zcela běžným úkazem častěji bývá, že se zneguje vše, co se doposud udělalo a místní samospráva má pouze minimální zájem o dění v obci, které přináší dobrovolná aktivita obyvatelstva, jako by nejpřijatelnějšími byly nezájem a lhostejnost. V Chřibské to tak naštěstí není.

   

 

Sklářská huť v Chřibské