Slovo předsedkyně Sdružení Tadeáše Haenkeho, o. s.
Jak vzniká (ne)přítel
Pomníky
vystavěné na počest padlých ve válkách najdeme téměř
ve všech městech a obcích po celé Evropě. Dokladují,
že občané na své padlé sousedy a blízké nezapomněli.
Ty, které se nacházejí ve vnitrozemí jednotlivých států
se od těch z pohraničí lehce odlišují. Na pohraničních
najdeme jména někdejších sousedů, možná spolužáků
různých národností. Typický jev pro tato území. Po
generace, po celá staletí museli jejich obyvatelé přijmout
fakt, že nemluví vždy stejným mateřským jazykem. Zdánlivá
překážka je v mnoha směrech běžně považována
za společenskou přednost. Dvojjazyčná výchova dětí,
kulturní obohacení, hospodářská motivace, řada výhod
a zajímavostí pro pohraniční region. Ovšem pomníčky
hovoří o něčem jiném. Mocní politici, garnitury
hrabivých nadlidí, kterým zachutnala moc a kterým údajně
daly národy důvěru, přesvědčí své národy,
že v zájmu této důvěry a jejich blahobytu je třeba
vyhlásit válku. Z moci úřední je stanoveno, na které
straně, který národ musí stát. Je stanoveno, kdo jsou přátelé
a kdo jsou úhlavní nepřátelé. V pohraniční vsi
se truhlář Zima dočte v novinách, že jeho letitý
soused, možná i vzdálený příbuzný, učitel Winter
či Winternitz je nepřítel, že není radno se s ním
bavit, natož s ním jako dosud sedět v hospodě
nebo v kostele v jedné lavici. Jejich sotva zletilí
synové, nebo oni sami nebo i jejich staří otcové obdrží
posléze povolávací rozkazy a narukují do znepřátelených
armád, aby si spolu vyřídili účty, o kterých neměli
dosud ani tušení.
U příležitosti
významných historických výročí pod vrchem Studencem uspořádalo
Občanské sdružení Studený a Lipnice společenské setkání
místních obyvatel i chalupářů s původními
obyvateli těchto a okolních obcí. 90. výročí ukončení
první světové války, připomenutí prvních písemných
zmínek o existenci osad Studený, Lipnice a Kunratice bylo pádným
důvodem k tomuto setkání. Velká příležitost vzdát
hold tomuto nádhernému koutu světa, poděkovat generacím
pracovitých předků a uctít památku padlých mužů.
Je mi
velkou ctí, že jsme jako členové spřáteleného občanského
sdružení mohli přispět k důstojnému průběhu
slavností. Mariánské procesí, vedené církevními hodnostáři
světícími zrenovované pamětihodnosti umocnilo atmosféru
důstojnosti, stalo se aktem sblížení a pokorného rozjímání.
Symbolický průvod, který se vydal od památníku padlých ke
Školnímu kříži, přes pobožnost v Hluboké rokli
až po večerní modlitbu v kapli Narození Panny Marie a nedělní
slavnostní závěrečnou mši svatou vyvolal nejen četné
slzy dojetí, ale byl podle slov zástupce rodáků mostem, který
navázal na mírové tradice a nastolil zpřetrhané porozumění.
Tato převratná společenská událost byla výsledkem
dlouhodobé, obětavé práce dobrovolníků a přátel
občanského sdružení Studený a Lipnice a vzbudila silné
emoce v široké veřejnosti. Nevyburcovala sice mnoho zájmu
u oslovených a pozvaných politiků, ale potvrdila poslání a
sílu občanských sdružení, která ctí dědictví předků,
pěstují přátelské mezilidské vztahy, nemají mocenské
ambice a konají v duchu principů evropské demokracie.
předsedkyně
Sdružení Tadeáše Haenkeho, o. s., Chřibská
www.haenke.slamow.com