V letošním roce uplynulo již 280 roků od slavnostního vysvěcení Lipnické kaple Panny Marie
Zhruba uprostřed
mezi Studeným a Lipnicí, poblíž silnice nad zalesněnou
skalnatou Hlubokou roklí (Tiefen Loch), stojí pod
korunami obrovských smrků mariánská lesní kaple. Stojí
při starobylé, snad skutečně středověké
„Šluknovsko-pražské kurýrní cestě“ („Schluckenau-Prager
Botenweg“ - Herr 1993), která tu přímočaře
protínala úzkou hlubokou skalnatou roklinu, na jejímž dně
se vine stříbrná stužka potůčku. Jak
zdokumentoval pan Petr Kühn se svým synem, přes potok vedl
ještě roku 2010 pod novou silnicí dobře viditelný
most. Pro novou silnici budovanou až v druhé polovině
19. století byly skalnaté svahy rokle příliš strmé a
tak je musela překonat serpentinami. Stará cesta v jižním
svahu rokliny, směrem k Lipnici, ubírala část
masivu v několika desítkách metrů dlouhé osekané
stěně, naproti níž na druhé straně cesty ze dna
údolí vystupuje úzký skalní sloup. Dnes již sotva zjistíme,
procházela-li stará cesta mezi sloupem a skalní stěnou
nebo byla-li cesta prosekána původně jednotným skalním
masivem. Do zbytku skalní části věže byla již v roce
1773 vytesána „kaple“. Zbytky mostku odnesla v podvečer
9. června 2009 katastrofální průtrž mračen a následná
přes 9 m vysoká záplavová vlna, která s sebou
odnesla vše, co jí stálo v cestě. To ostatní zcela
změnila následná stavební činnost. Výklenku
kaple dominuje hluboký reliéf Panny Marie s Ježíškem v náručí,
zpracovaný podle předlohy zázračné mariánské sochy
z České Kamenice. Nápisy na kartuších, které
nesou dva snášející se andělé, hlásají, že kaplička
byla zřízena v roce 1733 ke cti Boží a jeho
bolestné matky někdejším rychtářem ve Studeném
Christophem Austenem na pozemku Eliase Schiffnera z Lipnice.
Spodní část plastického orámování výklenku částečně
překryl reliéf oblaku s dvojicí andílčích
hlav. Votivní
stavba byla postavená jako díkůvzdání za šťastné
uzdravení, resp. ochránění před morovou nákazou,
která postihla Českokamenicko. Jak vypráví N. Belisová,
podle tradice bylo založení kaple spojeno s příběhem
z morového roku 1713, kdy onemocněly také desetileté
děti studeneckého rychtáře Ch. Austena (majitele
statku čp. 11) a sedláka E. Schiffnera (čp. 24) z Lipnice.
Rodiče obou dětí se dávno předtím dohodli, že
své potomky zasnoubí a že jejich sňatkem dojde k pokrevnímu
spojení spřátelených rodin. Ve chvílích nejvyšší
nouze si hospodáři slíbili, že pokud děti přežijí,
postaví u staré Kamenické cesty v Hluboké rokli
kapli ke cti Panny Marie. A tak se stalo, že v roce
1733 vyrostla na Schiffnerově pozemku (ke statku čp. 24
v Lipnici) krásná barokní skalní kaple. Jak ukázaly
archivní prameny, skutečnost byla poněkud složitější,
než tradovaný příběh. Od té doby měli
obyvatelé Studeného a Lipnice svou vlastní kapli. Ta se
stala němou svědkyní zmatených postupů i ústupů
Prusů a Rakušanů v roce 1757, snad u ní
hledali útěchu císařští i nepřátelští
vojáci procházející v 18. a 19. století krajem.
Zastavovali se u ní pocestní, lidé z okolí i místní,
neboť Studenečtí kolem ní chodili do České
Kamenice. V průběhu doby se kaplička stala ústředním
místem sakrálního areálu, který se v jejím nejbližším
okolí vytvořil. Prostor byl obohacen o další náboženské
objekty, do skalních výklenků se dostaly obrazy Nejsvětější
Trojice (velká malba na dřevěném podkladu zasazeném
do vytesaného skalního otvoru), Korunování P. Marie a votivní
obraz Panny Marie Pomocné a klečící dívky. U kaple
se zastavovala procesí ze Studeného při pouti do České
Kamenice, či při slavnosti dne zaslíbení vsí Studeného
a Lipnice, konané na svátek sv. Antonína. Časem začala
být kaple užívána i při jiných náboženských příležitostech.
Například se zde pořádaly oslavy mariánských svátků
a na svátek sv. Floriána se tu sloužila polní mše. Od doby
založení byla kaple několikrát renovována, na obnovu
včetně štafírování z roku 1894, kterou uskutečnili
společně J. Liebisch z Vídně a obec
Lipnice, upomíná zašlý nápis u paty kaple. Později
se několikrát zhostil podobného úkolu rynartický kronikář
a malíř Ernst Vater. Během doby byla kaple také
zastřešena a vršek vyzděn cihlovou zídkou. Určité
renovace se uskutečnily v souvislosti s jubilejní
slavností v roce 1933, kdy se slavilo dvousté jubileum
mariánské lesní kaple v Hluboké rokli. Při příležitosti
této významné slavnosti se u kaple k polní mši shromáždilo
velké množství věřících, oba hasičské sbory,
školní mládež s modrými pentlemi a praporky i místní
kapela, přestože nádheru přírodní slavnosti kazil
drobný déšť. Polní mši celebroval českokamenický
děkan Heinrich Marschner, iniciátor této výroční
slavnosti a autor zvláštní oslavné písně, určené
k pobožnostem pouze u této kapličky. Z přírodní
kazatelny přednesl tehdy děkan Marschner slavnostní kázání,
připomenul historii kaple a poutí a pohovořil
o útrapách válek, nemocí a nouze. Hudební doprovod
obstaraly kapely hasičských sborů. Poslední polní mše se zde uskutečnila na floriánský svátek v roce
1938. Brzy nato se kaple ocitla v pásmu bunkrů.
Bohoslužby tady sice probíhaly ještě v roce 1945,
ale obyvatelstvo ochromené válkou mělo zcela jiné
starosti. Poutní procesí na sv. Antonína 13. června 1945
bylo prosto spontánní radosti a bez muzikantů. Ke kapli v Hluboké
rokli se v letech 1945–1946 chodili modlit lipničtí
a studenečtí usedlíci před odsunem. Po skončení
druhé světové války kapličku již nikdo neopravoval
a ta pouze chátrala. Na rozdíl od podobných objektů
stojících o samotě, které byly vykradeny a postupně
zdevastovány, měla Lipnická kaple štěstí, neboť
plastiku vytesanou do skály ukrást nelze. Jen zub času na
ní vydatně pracoval. Pan Karel
Stein ve svém vyprávění o kapli „Zázrak v lesích
pod Studencem“ překrásně říká „…stojíte
přizemněni, tají se vám dech a ohromeně zíráte….“.
Popisuje také situaci po roce 2000, kdy se kaple konečně
dočkala restaurování sochařem Janem Pokorným z Děčína.
Ten věrně zachoval text podle původní verze z roku
1733. O realizaci obnovy se zasloužil podnik Lesy ČR,
s. p. Slavnost obnoveného vysvěcení Lipnické kaple se
uskutečnila 7. září 2002 za účasti místních
lidí, a německých rodáků, dále pana Jaroslava
Moudrého z Lipnice, který o kapli pečoval, a pastoračního
asistenta pana Marcela Hrubého. Na vyvýšeném místě vyhrávala
kapela s lesními rohy a pozouny, lidé kladli k Panně
Marii květiny, vzpomínali a modlili se. U příležitosti
275 let od původního vysvěcení kaple se po jejím dalším
ošetření restaurátorem Pokorným dne 6. září 2008
znovu sešli v Hluboké rokli obyvatelé, rekreanti a náhodní
návštěvníci s potomky německých obyvatel k malé
pobožnosti celebrované generálním vikářem v Litoměřicích
Msgre. Karlem Havelkou za spoluúčasti českokamenického
děkana P. Karla Jordána Červeného. Opět hrála
hudba, rozezněly se lesní rohy a píšťalky tehdy malých
dívek z Chřibské. Lidé se zastavili, modlili se a s
pokorou rozjímali. Závěrečná dvojjazyčně přednesená
píseň Ave Maria v podání Heleny Krausové ze Sdružení
Tadeáše Haenkeho v Chřibské umocnila posvátnou atmosféru
vzácného okamžiku. Z iniciativy
občanského sdružení ještě došlo v roce 2009 k
obnovení tří obrazů v přilehlých výklencích.
Náklady na zhotovení jejich replik opět uhradil podnik
Lesy ČR, s. p. Občanské sdružení v roce 2010 završilo
úsilí o obnovu celého areálu sakrálního zastavení v Hluboké
rokli, když získalo votivní obrázek sv. Antonína Paduánského,
patrona Studeného a Lipnice, a pan Václav Sojka jej následně
u kapličky zavěsil. Autor také tohoto obrazu, pan
Jan Pokorný, jej s laskavostí daroval jako dík a obdiv za
péči občanského sdružení o památky lidové zbožnosti
na Podstudenecku. V letošním
roce u příležitosti 280. výročí od slavnostního
vysvěcení této překrásné pečlivě udržované
stavby lidové zbožnosti dojde v sobotu 7. září 2013
k setkání obyvatel u kaple. Předpokládaný čas
setkání u Lipnické kaple v Hluboké rokli je zatím plánován
na 14. hodinu. Bude ještě upřesněn a zveřejněn
na plakátech a pozvánkách. Literatura: K. Stein, Zázrak u Lipnické kaple, 2002 P. Kühn, Bezděz 13, 2004 H. Slavíčková, J. Tůmová, Krajina pod Studencem v proměnách
doby, 2010